Osada Karba

...místo, kde se zastavil čas.

Na samém začátku romantického údolí Peklo, nedaleko Zahrádek u České Lípy, se mezi mohutnými pískovcovými skalami ukrývá malebná osada Karba. Roubené chalupy přimknuté ke skalním stěnám, vytesané sklepy, historická kaplička a impozantní železniční viadukt vytvářejí jedinečnou atmosféru místa, kde se příroda prolíná s historií. 

Přestože má Karba jen několik domů, její minulost je překvapivě bohatá. Po staletí zde žili řemeslníci a hospodáři, později sem za odpočinkem přicházeli výletníci z České Lípy i vzdálenějších míst.


Historie osady

Počátky Karby sahají do poloviny 17. století. Osada pravděpodobně vznikla po vybudování nedalekého Nového zámku, dnešního zámku Zahrádky. První písemné doklady o zdejších domech pocházejí již z roku 1654, kdy jsou v berních záznamech uváděni jejich tehdejší držitelé.

Také samotný název Karba má zajímavý původ. Pravděpodobně vychází z německého slova Kerbe, tedy vrub nebo zářez, což výstižně připomíná polohu osady sevřené mezi skalami. V minulosti se objevovaly i názvy Podskalí nebo Krby, žádný z nich se však neujal a osadě zůstalo její původní jméno.

Život v Karbě nebyl jednoduchý. Úzké údolí neposkytovalo mnoho prostoru pro hospodaření, a tak se zdejší obyvatelé věnovali především řemeslům. Významné místo mělo tkalcovství lnu. Podle historických záznamů žilo v roce 1787 v osadě dvanáct domácností, jejichž obyvatelé se živili převážně právě tkalcovstvím. Domy se stavěly na úzkých pozemcích mezi skalami a cestou. Místní obyvatelé proto využívali každý kousek prostoru, včetně samotných pískovcových stěn, do nichž vytesávali hospodářské místnosti.

V průběhu 19. století začala Karba získávat nový význam. Díky své romantické poloze se postupně proměnila v oblíbené výletní místo. Vznikaly zde hostince, vyhlídky a další zázemí pro návštěvníky. K rozvoji turistiky přispělo také otevření železniční trati a zastávky Zahrádky v roce 1898.

Zásadní změny přinesl konec druhé světové války. V roce 1945 musela většina původních německy mluvících obyvatel osadu opustit. Noví obyvatelé přicházeli postupně, některé domy zanikly a jiné byly přestavěny. Původní louky postupně zarostly a část staveb začala sloužit k rekreaci.


Roubenky, skály a drobné památky

Největší zvláštností Karby je neobvyklé spojení lidové architektury s okolními pískovcovými skalami. Roubené chalupy zde často stojí přímo pod skalními převisy nebo se ke skalám těsně přimykají. Skály přitom nebyly jen kulisou. Pro místní obyvatele představovaly důležitou součást hospodářství. Vytesávali do nich sklepy, chlévy, komory i další užitkové prostory. Některé sloužily jako sklady potravin nebo krmiva, jiné k ustájení zvířat. Řada těchto skalních místností se dochovala dodnes.

Kaplička v Karbě

Drobná kaplička z roku 1736 tvoří historické centrum osady Karba. V její blízkosti se nachází skalní sklep s vytesaným letopočtem 1715 a monogramem MW, spojovaným se jménem Michala Wogschina. Nad vstupem do sklepa se dochoval také kříž vytesaný do pískovce.

Bývalá vyhlídka

Na pískovcové skále nad Fiedlerovým hostincem (za kapličkou) vznikla roku 1887 vyhlídka s kovovou konstrukcí, přístupná po železném schodišti. Vyhlídka se do dnešních dnů nedochovala, současní majitelé skály (Kavárna U babičky) však plánují její obnovení.

Schwarzův pomníček

Nenápadný kamenný pomníček s letopočtem 1843 stojí na rozcestí cest z Karby do Kvítkova a údolí Peklo. Podle místního podání označuje místo, kde údajně zemřel zdejší mlynář Schwarz. Připomíná tak jednu z osobností spojených s někdejším životem osady.

Vytesané chlévy

Pískovcové skály sloužily obyvatelům Karby nejen jako ochrana jejich domovů, ale také jako hospodářské zázemí. Přímo do skal vytesávali chlévy, sklepy a prostory pro uskladnění krmiva. Některé z těchto prostor se využívají dodnes a v některých dokonce vyvěrá pramen.

Dračí skály

Mohutné pískovcové útvary zvané Dračí skály se nacházejí na vrcholku skal za Robečským potokem nedaleko železničního viaduktu. Připomínají tvarem draka a v minulosti jim byly dokreslené oči a tlamičky. Jeden ze dvou draků má ulomenou hlavu, leží zapadlá mezi skalami.

Nejužší roubenka

Jednou z pozoruhodností Karby je mimořádně úzká roubená chalupa č.p. 91, která ukazuje, jak důmyslně museli zdejší obyvatelé využívat omezený prostor mezi cestou a pískovcovými skalami. Roubenka má architektonicky zajímavé průčelí a úzkou pavlač.


Významné historické budovy Karby

Přestože Karba byla vždy malou osadou, v minulosti zde fungovalo několik hostinců, mlýn a další stavby, které dnes připomínají její někdejší hospodářský a společenský život.

Fiedlerův hostinec

Historie roubeného domu čp. 95 sahá až do roku 1654. V 19. století zde fungoval oblíbený Fiedlerův hostinec s tanečním sálem, malovanými stropy a venkovním kuželníkem. Roku 1887 vznikla na skále nad hostincem vyhlídka s kovovou konstrukcí, která lákala výletníky až do období před druhou světovou válkou.

Hostinec č.p. 102

Bývalý hostinec čp. 102 Zum Höllengrunde patřil k oblíbeným výletním podnikům Karby. Návštěvníky lákal nejen občerstvením, ale také neobvyklými atrakcemi. Chovali zde okrasné bažanty a dva bernardýny, kteří pomáhali tahat vozíky s nákupy. Historická budova stojící ve stráni nad osadou dnes slouží jako soukromý obytný dům.

Dům profesora Wankeho

K pozoruhodným stavbám Karby patří také historický dům spojený s profesorem J. Wankem, jehož vstupní portál zdobí letopočet 1823. Právě v tomto domě vznikla výletní kavárna U babičky v Pekle. K nemovitosti patří také mohutná pískovcová skála, na níž se nacházela historická vyhlídka vybudovaná roku 1887 pro návštěvníky Fiedlerova hostince.


Železniční viadukt – stavba, která zachránila Peklo

V druhé polovině 19. století hrozilo romantickému údolí Peklo nenávratné poškození. Při plánování takzvané Severočeské transverzálky se totiž počítalo s vedením železniční trati přímo údolím Robečského potoka, přes Karbu a Peklo. Takový zásah by výrazně změnil podobu zdejší krajiny a narušil její přírodní krásy.

Proti plánované trase se postavil českolipský vlastivědný spolek Excursionclub, jehož členům se podařilo získat podporu samotného císaře Františka Josefa I. Ten během vojenských manévrů v oblasti podpořil myšlenku, aby železniční společnost místo vedení kolejí údolím vybudovala nákladnější, ale k přírodě šetrnější viadukt.

Výstavba železničního mostu začala 14. prosince 1897 a již 29. prosince 1898 byla nová trať uvedena do provozu. Viadukt tvoří soustava kamenných oblouků a ocelových příhradových konstrukcí, které překonávají několik skalních údolí. Uváděná délka hlavní mostní části je přibližně 209 metrů a výška nad údolím dosahuje asi 24 metrů. Vznikla tak nejen pozoruhodná technická památka, ale především se podařilo zachovat romantický ráz údolí Peklo, který mohou návštěvníci obdivovat dodnes.